Prolog

8. března 2012 v 19:23 | Prongs |  Začátek Pána Zla
Psali jste, že se těšíte, tak je tu prolog:D. Není to nic extra, většunou takové známé věci o Tomovi... Ale budu ráda, když okomentujete, a bude se Vám líbit:)).

~The Prongs



Velká síň byla plná lidí. Zatímco se mezi sebou starší studenti bavili, a vzrušeně diskutovali o tom, co se dělo o prázdninách, u dveří stála skupina nových prváků, kteří netrpělivě čekali na zařazení do koleje. Někteří z nich měli ve tváři výraz jakéhosi vzrušení, jiní se doslova klepali strachy... Jen jeden chlapec se kamsi díval tak lhostejným pohledem, že vypadal, jako by utrpěl zástavu organismu. V tom vešla do síně dost přísně vyhlížející profesorka, která na sobě měla dlouhý sametový hábit v purpurové barvě. Na nose měla posazené hranaté brýle a černé vlasy svázané do uzlu. Došla k malému stupínku, na kterém stála otlučená dřevěná polička a posadila na ni starý odrbaný hnědý klobouk.
"Nechť nastane zařazování," zvolala do místnosti, které se po jejích slovech zmocnilo ticho.
"Adamsová, Nicoline," pronesla profesorka, ke které teď klopýtala drobná špinavě blonďatá dívka. Klobouk jí spadl až pod nos a po chvíli vykřikl "Havraspár!"
Potom přišel "August, Marco", a studentů postupně ubývalo. Eric Avery a Theodore Nott byli zařazeni do Zmijozelu, Felix Pow do Mrzimoru, a potom...
"Riddle, Tom," zvolala přísně vyhlížející profesorka. Jistý chlapec vyrazil v před. Pořád měl v obličeji onen lhostejný výraz. Dosedl na stoličku, sotva se Moudrý klobouk dotkl jeho hlavy, a vykřikl "Zmijozel!" Chlapec odkráčel ke zmijozelskému kolejnímu stolu, kde všichni hlasitě tleskali a vítali ho.

Když zařazování skončilo, sneslo se na stůl plno jídla. Tolik jídla Tom Riddle v životě neviděl. Ještě aby, vždyť vyrůstal v malém, mudlovském sirotčinci...
"A jak ty se jmenuješ?," zeptal se malého Riddla nějaký starší student, soudě podle odznaku prefekt.
"Tom Riddle," odpověděl prostě chlapec, jehož hnědé pronikavé oči by upoutali pozornost každého.
"Riddle, Riddle...," zamyslel se prefekt, "...to jméno mi nic neříká, jak se jmenují tví rodiče?," zajímal se. Jak by ho mohlo napadnout, že právě touto otázkou se Toma tolik dotkl.
"Já nemám rodiče!," zvýšil trochu hlas. Starší student se raději odvrátil, a pustil se do jídla. Ačkoliv byl Tom Riddle ještě tak mladý, naháněl strach. Jinak se to vysvětlit nedalo. Na jeho obličeji zůstával kamenný pohled. Ani náznak úsměvu, ani náznak lítosti... Vlastně vše, co chlapec věděl o svých předcích bylo to, že jméno Tom dostal po otci, stejně jako příjmení a druhé jméno Marvolo nesl též jeho děd. Také věděl, že jeho matka ho porodila na prahu onoho sirotčince, kde až do teď vyrůstal a že když ho porodila, stačila jen říct jeho jméno a zemřela. Určitě to nebyla čarodějka, myslel si Tom. Jinak by přeci jen tak nezemřela. Nenechala by ho v sirotčinci, bez kouzel, jen tak na pospas osudu. Nebo ano? Nenáviděl svého otce. Určitě si pro něj mohl dojít, mohl ho vypátrat aby jeho syn mohl vyrůstat mezi kouzelníky. Určitě byl jeho otec kouzelník. Po kom by jinak své nadání zdědil?

Asi o tři čtvrtě hodiny později, po ředitelově proslovu se Velká síň začínala pomalu vyprazdňovat. Prefekti všech kolejí byli požádáni, aby odvedli studenty prvního ročníku do společenských místností, a ukázali jim jejich ložnice. Najedený Tom Riddle se zvedl, a spolu s ostatními prváky odkráčel za prefekty směrem ke sklepení. Došli k velké podobizně, která se hýbala. Užaslý Tom zíral, jak se osoba na obrazu drbe na bradě.
"Heslo?," vyhrkla podobizna.
"Vznešený rod," odpověděl onen prefekt, který se bavil s Tomem. Podobizna se vyklonila do předu a odkryla tak vchod do zmijozelské společenské místnosti. Jelikož bylo sklepení pod jezerem, ta trocha světla, která tam ještě byla, byla světle zelená a dokonale ladila s výzdobou místnosti, kde převládala zelená se stříbrnou. Napravo od vchodu stál krb z černého mramoru lemován stříbrnými ozdobami - lebkami, ve kterém vesele plápolaly plamínky ohně. Vedle krbu stála dvě křesla, před nimi konferenční stolek a naproti nim menší pohovka. Celkově vzato byla společenská místnost Zmijozelu opravdu nádherná.
"Žáci prvního ročníku mají ložnice támhle," začal prefekt, a ukázal rukou k malému, točitému schodišti, "dívky hned ty první dveře napravo a chlapci také první dveře, ale nalevo."
Tom si obdivně prohlížel svícny na konferenčním stolku, které byly ve tvaru hadů. Podle chlapcova pohledu se zdálo, že se mu opravdu zalíbily. Pak přejel pohledem ke gobelínu co visel nad krbem, byl na něm zmijozelský znak. Poté vyšel za ostatními chlapci jeho ročníku do ložnice. Spolužáci už se společně bavili, seznamovali se, ale Tom se k nim nepřipojil. Mlčky si sedl na postel, u níž byl kufr s jeho iniciály. Otevřel kufr, a vytáhl z něj učebnici, která ho zatím zaujala nejvíce. Byla to učebnice Obrany proti černé magii. Lehl si na postel a začal si v ní číst. Když v tom si něčeho všiml. Na noze jeho postele s nebesy byl vyrytý had a pod ním podpis Salazar Zmijozel. Tom Riddle samozřejmě věděl, že to byl zakladatel jeho koleje. Přečetl si to v učebnici Dějin čar a kouzel. Ale na jeden okamžik mu přišlo, že je ten had skutečný. Docela malíčký, zelený hádek, který se plazí okolo nohy jeho postele. "Co jsi zač?," promluvil hadím jazykem.
"Co to bylo? To jsi byl ty?," pohlédl na Toma chlapec, který byl u zařazování představen jako Theodor Nott.
"Co jestli jsem byl já? Myslíš to, jak jsem se toho hada ptal co je zač?," řekl Tom tónem, který zněl, jakoby se ostatních štítil. Jakoby si myslel, že je něco víc, než ostatní.
"Jakého hada?," podivil se Eric Avery.
"Nezajímej se!," trochu zvýšil hlas Tom. Znělo to jako rozkaz. Ačkoliv byl Riddle o něco menší, než ostatní studenti v jeho věku, šel z něho strach.
Tom Riddle sfoukl svíčku, kterou měl na nočním stolku, zaklapl učebnici Obrany proti černé magii, převlékl se do spacího úboru a usnul. Tedy - pouze spánek předstíral. Ve skutečnosti totiž dlouho do noci přemýšlel o oné Černé magii.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 °Alex °Alex | Web | 9. března 2012 v 16:23 | Reagovat

Zaujímavé :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama